Dějepis

Tento nejdražší polský film byl natočen na motiv románu spisovatele Henryka Sienkowicze. Film se odehrává na přelomu letopočtu v Římě. V této době se začíná šířit křesťanství a na římském trůně vládne císař Nero. Mladý Marcus Vinicius se zamiluje do dívky jménem Lygia a chce ji mít jako milenku. K tomu mu pomáhá jeho strýc, dobrý přítel Nerona, Petronius. Lygii se sice Marcus líbí, ale nechce být jeho milenkou. Ona je totiž chudá křesťanka, zatímco Marcus je patricij. Ten ji ale chce dostat za každou cenu, a proto se rozhodne ji unést. Je však křesťany chycen, ale není od nich potrestán. Naopak je u nich ošetřen a přitom přichází na to, že křesťanství není tak špatné, jak si všichni myslí. Nakonec je i on pokřtěn apoštolem Pavlem a s Lygií se ožení.

(Celý příspěvek…)

Posledních 25 let 12.st. se na českém trůnu vystřídalo množství slabých a neschopných přemyslovců. České knížectví se ocitlo v úplné závislosti na svaté říši Římské. Hrozilo, že se rozpadne s zanikne (splyne se sv.ř. římskou)

(Celý příspěvek…)

Francouzský film, natočený roku 1994 režisérem Patriceem Chéreauem, je zasazen do období náboženské krize v 70. letech 16. století. Francouzští katolíci se té doby dostávají do konfliktů s protestanty (hugenoty). Samotný film začíná politickou svatbou francouzské princezny Margot a navarrského krále Jindřicha Navarrského. Tato svatba měla zajistit mír mezi oběma křesťanskými tábory.

(Celý příspěvek…)

V této době začínají řecko-perské války. Poté dojde k vrcholu athénské kultury a demokracie.

(Celý příspěvek…)

Byzantská říše, která byla r.1204 dobita 4. křížovou výpravou, vystřídalo do roku 1261 Latinské císařství. V té době tam vládli západoevropští feudálové. Byzanští panovníci sídlili v „exilovém“ vyhnanství v Nikaii (Nikopoli). Domácí dynastii se podařilo dobít Konstantinopol díky dynastii Palaiologovců a vlády se energicky ujal Michal VIII. Palaiologos. Vláda této dynastie nad Byzancií se omezovala už jen na oblast části Řecka a Malé Asie. (Celý příspěvek…)

Gaius Julius Caesar (100 – 44 př.n.l.) Pocházel z chudé aristokratické rodiny. Byl to populár, jeho teta byla manželka Mária. Ve 13ti letech začíná jeho kariéra. V 16ti se žení s Cornelií. V době Sullovy diktatury byl v Asii, po jeho smrti se vrátil. Vyjádřil svůj protisullovský postoj. 75 př.n.l – odjel se učit řečnit na Rhodos. V 60tých letech se sbližuje s Crassem a Pompeiem. Marcus Tulius Cicero – vynikající řečník a konzul, v r. 63 př.n.l odhalil Catilinovo spiknutí. (Celý příspěvek…)

Až do 18. století bylo hlavním zdrojem lidské obživy zemědělství. Od té doby v Anglii nastal velký řetěz přeměn, kdy se společnost začala přeměňovat v kapitalistickou. Z Anglie se poté pokrok šířil do Ameriky a do západní Evropy a v polovině 19. století dorazilo i do Čech.

- Velký technologický a ekonomický převrat

• Vynálezy strojů a jejich postupné zavádění do výroby – industrializace

Symbolem, a hlavním vynálezem, byl parní stroj – vynalezl ho James Watt – zásadní objev a změna – parní pohon se stal hnací silou, kterou nahradili vodní, větrné, zvířecí a lidské síly – nebyl závislý na počasí. Nové vynálezy a postupy, inovace, zasáhly do všech odvětví lidského hospodářství. Zásadně ovlivnily hlavně dopravu a skladbu obyvatelstva.

(Celý příspěvek…)

Direktorium získalo informace, že se chystá velké royalistické povstání – 5. 10. 1795 – bylo ale vyzrazeno a byly provedeny kroky, aby se povstání zabránilo. Do čela armády se dostal Napoleon. Ten ho potlačil. Ve stejném roce získala Francie první z mnoha území, které připojila k Francii a začala z nich dělat tzv. sesterské republiky: území Belgie a Nizozemí – Batávská republika.

Opakem povstání royalistů bylo spiknutí rovných (1796) – vedl ho Babenf. Začal si říkat Římský Grachus. Cílem bylo odstranění soukromého vlastnictví – půda by neměla patřit nikomu, chtěl nastrojit proletářskou vládu. Byli tam však nastrčeni i špehové z direktoria – Babenf byl uvězněn a zavražděn.

(Celý příspěvek…)

Ve Francii byl revoluční cestou smeten feudalismus se stavovstvím. Smeteny feudální a církevní privilegia a instituce. Místo dosavadního kastovního systému byla proklamována rovnost lidí před zákonem a bohem. Bez náhrady byla odstraněna feudální břemena, konec poddanství, konec roboty. Byl znárodněn majetek církve a šlechty. Půda byla rozprodávána každému, kdo měl peníze. Soukromý majetek byl prohlašován za nedotknutelný. Francie dostala ústavu a chvilku po tom byla prohlášena republikou.

(Celý příspěvek…)

Ameriku osidlovali: Britové, Irové, Francouzi a Holanďané.

Důvody:

• - náboženské
• - nedostatek půdy v Anglii
• - útěk před dluhem
• - zámožní lidé emigrovali, aby ještě znásobili majetek

(Celý příspěvek…)